Duben 2011

DS 7

29. dubna 2011 v 12:51 | Jeanette |  DS
Se zvířátky a s dětičkami plyne život jako voda. A než se nadějeme, budeme za chvíli staří a bělovlasí...

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ann se tolik zamilovala do kočičky, že úplně zapomněla na svoje dítě...



Opravdu profesionální zloděj - Část I.

29. dubna 2011 v 9:32 | Jeanette |  Fan Fiction
Čtvrté dílko do literární soutěže pro Taylorovou99. Téma znělo: Erotická povídka. Jsem to ale pako, že jsem ho vlastně sama navrhla a dostala tak do průšvihu ještě navíc Ann, která se mnou pořád, chudinka, zápasí o to, kdo vyhraje soutěž :) Už nikdy nic nenavrhnu. Psaní této povídky bylo... náročné.
No, jediné, co vám k tomu můžu říct je, že je to fakticky síla! :D Alespoň když si to po sobě zase čtu...
Myslím si, že tenhle žánr mě nikdy jako spisovatelku už nepotká.

Hodnocení autorky soutěže:
"Tá ma tiež milo prekvapila a inšpirovala v tejto téme. No tuším nakoniec toho ľutovala, čo bol asi nejaký skrat, pretože napísať sa jej to podarilo perfektne. Od úplného začiatku som vedela, že hlavný aktér nebude nik iný ako Speedl a neskončí to iba pusou na dobrú noc.
Tiež živočíšna túžba, ale veď o tom v sexe ide nie? Teda ja si to myslím:D
Naťahovanie medzi Speedlom a Jeanette sa mi ako všetko ostatné veľmi lúbilo:))"



Kapitola 14. - Utajený záznam č. 268000

27. dubna 2011 v 12:43 | Jeanette |  You're the one of us...
Tak trošku mě mrzí, že už vás to nebaví číst, ale co nadělám, nemůžu říct, že bych to nečekala...
V této kapitole zjistíme, že největší tma bývá vždycky pod svícnem.

DS 6

24. dubna 2011 v 13:13 | Jeanette |  DS
No a jak to s dětičkami šlo dál?

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

"Jeanette, mockrát jsem tě prosil, ať nechodíš doma v pracovním oděvu! Dáváš těm dětem pěknej příklad!"
"Anojo, pořád! Necháš mě najíst??"

DS 5

24. dubna 2011 v 12:38 | Jeanette |  DS
V novém domečku jsme se zabydleli a teď je čas a místo pro dětičky a pro mazlíčky. Takže pár momentků z nového bydlení.
P.S. Teď už ty komentáře nebudou tak úchylné jako minule :)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ann si hned našla novou zálibu. Malování.

Jak bydlí rodinka DS?

23. dubna 2011 v 14:28 | Jeanette |  DS
Bývaly časy, kdy těmto čtyřem začínajícím simům stačil malinký dům s pár místnostmi. Ale rodinka se začala rozrůstat. Chtělo to větší. V současné době je nás v domě deset. Čtyři dospělí, dvě děti, kočička, pejsek, papoušek a morčátko. Simové neví, kam dřív skočit. Ale život není peříčko, tak ať si zvykají.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Starý domeček byl maličký, ale zato byl opravdu hezký. Dala jsem si záležet, aby vypadal k světu a tak trošku připomínal Miami (mám na mysli ty palmy). Čtyřem simům se tam žije dobře, ale jak začnou přibývat, začínají se mačkat :)
Zvenku ale vypadal opravdu hezky.



DS 4

23. dubna 2011 v 12:40 | Jeanette |  DS
Čas běží a je třeba postupovat v kariéře, abychom mohli zajistit nejenom sami sebe, ale hlavně potomky. Ona ta vášeň občas trošku chlapcům ulítne a děvčata mají hned bříško...

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

"Já jsem slyšel, že tahle sousedka je pořád ještě panna..."
"Nezdá se ti, že se staráš o co nemáš??"


Od Hayley

20. dubna 2011 v 14:39 | Jeanette |  Drobnůstky od vás
Panečku. Blog Hayley slaví druhé narozeniny a místo abychom my obdarovávali ji, ona obdarovává nás. Společně s několika dalšími jejími SB jsem se dostala na krááásný diplom s Larou. Ten obrázek je skutečně moc krásný, já mám pro Laru z Anniversary slabost :) Takže děkuji, a Hayley přeji ještě mnoho krásných let s jejím blogem!

Co je u Jeanette nového?

18. dubna 2011 v 20:04 | Jeanette |  Co je nového?
No... celkem dost věcí.
Asi začnu tím, že mě čeká jedna docela taková velká zkouška :D Maturitní. A to prosím už ve středu. Praktická. Takže na mě v 10:15, pokud možno, všichni myslete, protože má praktická maturita spočívá v katalogizování v Claviu a v obhajobě dvacetistránkové maturitní práce, kterou jsem psala v průběhu roku (asi si řeknete, že pro mě brnkačka, ale něco jiného je psát na blog povídku o Timovi Speedlovi a něco jiného psát odborný text na téma Knižní ilustrace a ještě tak, aby měl hlavu a patu).


Kapitola 13. - Schopná advokátka

15. dubna 2011 v 18:25 | Jeanette |  You're the one of us...

No, další kapitola je tady a jenom pro vás :) Tak vám přeji při čtení hodně zábavy :)


Kapitola 12. - Samozvaní kriminalisté a rudá záplava

10. dubna 2011 v 21:14 | Jeanette |  You're the one of us...
Nojo, já vím, slíbila jsem, že tentokrát budou mít kapitoly jen jednu část, aby to nebylo dlouhé a minule byly zase dvě a předminule taky... Musíte ale uznat, že v desáté kapitole to jinak nešlo. Odteď tedy doopravdy po jedné části. Doufám, že jste na novelu nezapomněli, čím dál menší ohlas mě docela mrzí :( Já vím, že to teď malinko flákám, ale za tři týdny je svaťák... Nojo, to jsem zvědavá, na co se budu vymlouvat po maturitě. Takže si to užijte a já jdu psát erotickoou povídku do soutěže pro Taylorovou99, nebo neusnu! :)


Foto pro měsíc duben

9. dubna 2011 v 13:06 | Jeanette |  Picture of the Month
Tentokrát bude vaším úkolem vybrat vašeho nejoblíbenějšího "šéfa" z jakékoliv CSI. Z té, kterou máte nejradši. Bude to jistě drsný boj :) Záměrně jsem vybrala holky i kluky.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mac Taylor


Vtipná bublina pro duben 2011

9. dubna 2011 v 12:43 | Jeanette |  Vtipné bubliny
No, tak tedy, teď jste se skutečně vyřádili. Opravdu jsem tady váhala, jak vaše komentáře seřadit od nejlepšího. Musím říct, že tentokrát to bylo doopravdy těžké. Nejradši bych vás všechny dala na 1. místo, ale to by nebylo vůbec zajímavé ;)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Do vůdčího křesla na 1. místo jsem musela posadit Ann Taylor (ehm... pokolikáté už? Ty fakt válíš...). Nad jejím komentářem jsem se opravdu neubránila výbuchu smíchu.


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. místo obsadila se svým originálním komentářem Calleigh. Opravdu vyvedená situace, to se musí nechat! :)


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Se svým kanadským žertíkem s pizzerií mě dostala Lori. Umístila jsem ji jako 3.


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. místo získal druhý komentář od Calleigh.


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na 5. místě Yuppies, ale její komentář byl také výtečný. Jak říkám, nejraději bych vás všechny dala na 1. místo :)


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Děkuji za vaše příspěvky a těším se u další VB :)

Speedlova schránka - Část III.

5. dubna 2011 v 21:37 | Jeanette |  Fan Fiction
Když dorazímn a místo, Horatio už má chlapce bezpečně v náručí, právě s ním vylézá z vody. Na hladině spatřím plavat krvavou košili.
Dobře mu tak, hajzlovi.
"A je to! Kód 4, Ericu. Dej zprávu, že ho máme."
Dám. Případ je uzavřen.
Ale etapa jednoho lidského života ne.

Speedlova schránka - Část II.

5. dubna 2011 v 21:35 | Jeanette |  Fan Fiction
Trvá to další půl hodinu, než to všechno důkladně naskládáme do sáčků, označíme a převezeme do laboratoře, kde si to zase vyskládá na stůl Tim.
"Tyhle diamanty visely z lodi?"
Po desetiminutovém ohledání bych čekal jakoukoliv otázku. Ale ne zrovna dotaz toho typu, jestli tohle fakticky viselo z lodi.
"No jistě. A proč?"
"Jsou totiž falešné."
Divný.
"Vážně?"
"No, ty jsi odborník na ryby a já na šperky."
No jasně, hlavně, že jste mi to vrátil, drahý pane kolego!
"Tohle je novinka, laboratorní výroba."
"Jako zirkonium?" neměl jsem se ptát. Následovala přednáška od zkušeného kolegy.
"Tyhle kameny jsou syntetické. A jsou za zlomek ceny těžených diamantů. Kus čistého grafitu vložíš do keramické schránky, přidáš chemikálie a dáš do tlakového hrnce. Simuluje teplotu a tlak pětadvaceti kilometrů pod zemí. Grafit se vypaří. Za tři dny se keramická schránka vyndá, rozbije a máš diamantový krystal. Jako v přírodě, jen tisíckrát rychleji."
Sotva jsem to stačil pochopit, už byl u nás Horatio. Takže falešné šperky? Trochu odvážné výkupné, řekl bych… Ten mrtvý nevypadal zrovna jako chudák.
"Pánové, máte diamanty?"
"Ano, zrovna je testujem."
"Dobře." Přikývne H a přiloží oči k mikroskopu. Chvíli si s ním hraje, načež se na jednom sklíčku zastaví. "Počkejte, tenhle smaragd má škrábnutí. Pravý se nikdy nepoškrábe…"
"To je od nářadí?" napadá mě.
"Ne, není to od nářadí, ale od zubů. Podívej se na tvar rýhy."
Napodobím Horatia a podívám se na zelený poklad, který jsem tak pracně vylovil z vody, přes zvětšovací sklo, abych ve finále zjistil, že jsem se namáhal úplně zbytečně, poněvadž ty šperky byly falešné.
"Zlomený zub." Můžu to jenom potvrdit.
Horatio se rychle dovtípil. "Pana Williamse zabili, protože přinesl falešné šperky."
"No, asi si budeme muset promluvit s paní Williamsovou. Ona by mohla vědět, proč manžel odnesl falešné šperky."
"Přesně tak, zjistíme to, jen když se jí zeptáme."
Calleigh mi zrovna nese otisky, které našla na autě, abych je porovnal s databází. Takže na mně je oskenovat to a čekat, jestli počítač nenajde shodu.
A víte co? Když se Timmy míjel s Calleigh ve dveřích, ani ve snu by mě nenapadlo, že už ho nikdy neuvidím.


Speedlova schránka - Část I.

5. dubna 2011 v 21:20 | Jeanette |  Fan Fiction
Tak tohle je další dílko napsané do soutěže pro Taylorovou99. Myslím, že byste si ho obzvlášť neměli nechat ujít. Ačkoliv zápletku i konec této epizody (jedné z mých nejoblíbenějších - proč asi) jistě znáte, přeci jen, druhá možnost nahlédnout do deníčku Erica Delka se vám hned tak nenaskytne. Takže se pusťte do čtení a podívejte se, jak přemýšlí Eric - o vtipných situacích, o ženských, i o těch nejhorších událostech v životě. O ztrátě nejlepšího přítele...
Od lidí, kteří to četli, mi bylo řečeno, že je skutečně o co stát ;) Takže nepřečíst si to by byla chyba! Jen do toho ;)

Hodnocení autorky soutěže:
"Vedela som a tešila som sa na zakomponovanie Speedla do tejto poviedky. Začiatok vyzeral krásne a vôbec ma nenapadlo, že skončí ako skončí. Keby to tak čítal Speedl určite by sa potešil ako si krásne vyjadrila jeho koniec;)"

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

21. září 2005

Není nic hezčího, než když se ráno probudíte a zjistíte, že máte volno. Budík prostě zaplácnete a můžete si ještě tak hodinku přispat, nebo třeba dvě, tři, jak chcete. Sluníčko už přes všechny ty palmy svítí do okna a vy pořád můžete ležet… Jo, to mám rád. Ale lepší by to bylo, kdybych ten budík včera večer vypnul. Protože teď je půl sedmý a já už asi nezaberu. Nevadí, tak holt vstanu. Alespoň budu mít to volno o to delší.
Takže asi začnu malou kubánskou. Postavím na kafe a zamířím k rádiu, ať tady není takový ticho. Hned na první stanici vyřvávají Aerosmith s písničkou z Armageddonu. Tak to asi ne, katastrofa takovýho rozměru je ještě asi hodně daleko. Přepínám. Navíc ten Taylor hrozně ječí.
Na Bon Joviho se svým It's my life nejsem ještě dostatečně probuzenej. Přepínám znova.
Bryan Adams? Ne, brečet se mi taky nechce. Dej pokoj s nějakým: Here I Am. Jsem tu jenom pro tebe. Tshe. To sám od sebe nikdy neřekne žádnej chlap. A on si o tom ještě zpívá!
Voda už se vaří. Radši to mečení vypínám. Tentokrát dám přednost tichu.
Když zaliju kubánskou, všimnu si, že bliká záznamník. Včera večer jsem šel hned spát, takže jsem si toho nejspíš nevšiml. S hrnkem v ruce dojdu k němu.
Ahoj, Ericu! Hele, nezlob se, že otravuju, ale slíbil jsi, že mi zavoláš! Nebo už s tebou nemám počítat? Ozvi se. Dík, čau.
A jéje. Lena. No, tak zrovna na tu jsem si včera opravdu nevzpomněl. No nic, nevadí. Budu dělat, jako že ten záznamník je rozbitej a ten vzkaz se ke mně nedostal…
Vysoká, blonďatá, opálená, ale… No, sice toho navenek má opravdu hodně co ukázat, ale o to větší měrou postrádá v hlavě. A já nemám rád, když se s tou holkou nedá ani mluvit. Teda v prvních chvílích to nevadí, ale přeci jen…
Cože? Druhej vzkaz? No to ne…
Se zděšením mačkám tlačítko přehrávání.
Ahoj, bráško. Tady je Mary. Chtěla jsem ti jenom říct, že jsem odpoledne přiletěla z Evropy. Bylo to tam krásné. Ozvi se, stavím se. Mám tě ráda, posílám pusu!
Tak pro tentokrát se opravdu musím usmát. Marisol, to je jediná holka, kterou budu nadosmrti milovat a zároveň jediná na světě, na kterou se vždycky budu moct spolehnout.
Už už se natahuju po mobilu, abych jí zavolal nazpátek, ale v tom se sám od sebe rozbzučí. Bohužel, to není Marisol.
Tak tohle jsou přesně ty situace, který dokážou zkazit volno.
"Horatio? Děje se něco?"
"Nerad tě ruším během tvého volna, Ericu, ale máme naléhavý případ. Zřítil se most a obávám se, že budu potřebovat svoje nejlepší kriminalisty dneska tady."
Co můžu dělat? Sice mi to pěkně pokazilo náladu, ale Horatiovi nejde něco odmítnout. To se prostě nedělá, když vím, že on sám by se kvůli mně rozkrájel. To ale naštěstí nemusím. Prostě na sebe hodím džíny, bílou košili (o které Mary pořád říká, že mi nehorázně sluší) a vyběhnu ven.
Po minutě se s nadávkama zase vracím. Už zase jsem si na botníku nechal pistoli a odznak.